Teorie barvy
Vzniká rozkladem bílého světla. Světlo tj. oblast viditelné světelné zářivé energie (380 – 780 nm) tvoří hodně malou část celé škály elektromagnetického záření.
Lidské oko je schopno rozlišit asi 180 barevných odstínů (150 spektrálních barev červené, oranžové, žluté, modré a fialové a 30 nespektrálních purpurových barev). Celkové člověm může rozeznat až 17000 odstínů chromatických barev a dále ještě asi 300 odstínů šedi.
Parametry barvy
Tón – charakterizuje ho vlnová délka a je označován názvem barvy
Sytost – vlastnost barevného vjemu, která určí jeho rozdílnost od vjemu nepestré barvy, která se mu nejvíce podobá.
Jas – Udává relativní čistotu barvy.
Skládání barev
400 – 500 nm

500 – 600 nm

600 – 700 nm

Jejich skládáním vznikají barvy doplňkové:

















Malířské skládání barev
- vychází z dělení barev na primární, sekundární a komplementární
primární:



sekundární:









vzájemně komplementární:






Každá barva má svou komplementární hodnotu vzniklou skládáním dvou zbývajících primárních barev. Tzn. Že komplementární barva k sekundární barvě je třetí primární barva, která se nepodílí na skladbě sekundární barvy. Komplementární barvy (např. zelená a červená) položené vedle sebe se zvýrazňují
Nyní, když už víte něco o barvách, využijte své nově nabyté vědomosti k výběru fotografického obrazu, kterým se zkrášlíte svůj domov.
Teorie barvy ve fotografii


